Infrastrukturní projekty v Polsku se stávají oběťmi polarizace

Novinář Wojciech Albert Łobodziński píše o současných osudech velkých infrastrukturních projektů bývalé vlády PiS.

Hledání peněz na realizaci volebních slibů a konflikty uvnitř volebních koalic představují pro velké infrastrukturní projekty dobu, kdy se mohou prosadit nebo utlumit. Zvláště když jsou spojeny s předchozí vládou. Právě to se pravděpodobně stane v Polsku.

Osm let vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) přineslo jakousi revoluci v polském myšlení o ekonomice.

Na jedné straně došlo ke změně v případě opoziční levice na straně anti-PiS koalice, na druhé straně u samotné Kaczyńského vlády, protože ta ukázala, že sociální transfery, ale i velké projekty, jsou možné a peníze se na ně najdou. Pro zatvrzelé liberální potyčky je snadné spojovat všechny velké – byzantské, jak říkají liberálové – projekty s Kaczyńským a obviňovat ho z megalomanie. Ale jaký tedy bude osud Centrálního komunikačního přístavu a dalších infrastrukturních projektů nyní, když Kaczyński už není u moci?

Je jich poměrně dost: přístav pro LNG, jaderná elektrárna (nebo několik elektráren), rozvoj polského zbrojního průmyslu s korejskou podporou, ale hlavní osou sporu je v současnosti Centrální komunikační přístav. Proč vlastně?

Téma výstavby centrálně umístěného letiště pro Polsko se objevuje již od roku 1971. Prochází programy a plány mnoha polských vlád, od komunisticko-reformistické vlády Edwarda Gierka přes postkomunistickou vládu Leszka Millera (2001-2004) až po vládu Mateusze Morawieckého (2019-2023) z Práva a spravedlnosti. Ta přechází jako již zahájená investice ve smyslu dokumentů a stavebních povolení na vládu Donalda Tuska. Politicky však zůstává známá jako „investice PiS“. V roce 2016 se vláda Beaty Szydłové ke staršímu konceptu vrátila pod názvem Centrální komunikační přístav (CKP nebo polsky CPK). Právo a spravedlnost začalo tento projekt rozvíjet pod tímto názvem a od té doby mělo na celý projekt politický monopol.

Dnes, s odstupem času, můžeme říci, že byl součástí velkého plánu modernizace Polska. To lze říci až nyní, protože samotná strana Právo a spravedlnost nebyla schopna tuto koncepci řádně prodat. Ještě v době, kdy byla strana u moci, bylo budoucí letiště spojováno spíše s pozicemi fantomových ředitelů, kteří dostávali tisíce zlotých za údajnou práci na projektu, který se teprve připravuje. Je pravda, že takových sinekur bylo mnoho, a to nejen v souvislosti s letištěm. Totéž se dělo prakticky u všech zmíněných projektů, s výjimkou těch, které se týkaly zbrojního průmyslu.

Kaczyński se dostal do vlastní pasti politiky vnímané jako konflikt post-solidaritních (míněno původně z hnutí Solidarita) elit. Jinými slovy, soustředil se na návrat samotného Donalda Tuska, a nikoli na program své koalice nebo pozitivní plán vlastní strany.

Všechny velkolepé projekty, které slibovalo Právo a spravedlnost, zůstávají… projekty. Projektem zůstává i CKP – jedno velké uzlové letiště, které by pokrylo celé území Polska. Faktem je však jiná věc: mnohá regionální letiště, včetně varšavského, se dusí pod tlakem rostoucího počtu cestujících a zároveň je kvůli poloze či jiným omezením nelze dále rozšiřovat.

Potenciální hrozba?

Pro koho by tedy projekt mohl být hrozbou? Samozřejmě především pro elity spojené se starými řešeními a letišti. Městské a regionální elity, zejména ty ze západního Polska (ale nejen ony – Varšava je koneckonců spíše na hranici východního Polska) vnímají tento projekt jako likvidaci svého dřívějšího vlivu. Vždyť tato malá regionální letiště jsou zčásti ve vlastnictví místních samospráv, zatímco druhým vlastníkem je státní společnost Porty Lotnicze.

V současné době, uprostřed samotného konfliktu, se hovoří o tom, že právě jakási strana uvnitř Tuskovy strany, tedy mazovská skupina, sdružená kolem orgánů Mazovského vojvodství, se snaží současný projekt zablokovat. Jedná se o kliku spojenou jak s Tuskovou Občanskou platformou, tak s jeho koaličními partnery z Polské lidové strany, staré strany aparátčíků a zemědělců, kterým se nejlépe daří v komunálních volbách. Říká se o nich, že nemají jiné názory než názory svých koaličních partnerů na celostátní úrovni. Což není tak docela pravda. Vždyť zastupují regionální zájmy svých vlastních kádrů, které už léta obsazují významnou část místních vlád, a to i přes často slabou celostátní podporu.

V současné době je za ni zodpovědný poslanec Maciej Lasek z Polské lidové strany. Je odborníkem na letecké nehody, nikoliv na letecký byznys. Navíc je všeobecně považován za odpůrce vzniku CKP, a proto se zdá, že je hlasem místních vládních elit z Mazovska, které se staví proti projektu. Jeho bizarní výroky vedly k tomu, že se ozval sám premiér.

Debata je zbytečná…

„Debata o zastavení výstavby CKP je zbytečná. PiS tuto výstavbu ještě ani nezačala. To už rovnou můžete diskutovat o kvalitě elektromobilů Izera,“ napsal premiér Donald Tusk na platformě X (dříve Twitter). Nutno dodat, že elektromobily, které sliboval Mateusz Morawiecki, se skutečně nikdy neuskutečnily.

Připomenuto bylo i vyjádření současného primátora Varšavy z roku 2018 Rafała Trzaskowského z Občanské platformy. Tento politik uvedl: „V roce 2018 se v Praze (část Varšavy) uskutečnilo několik akcí, které byly zaměřeny na rozvoj městské dopravy: Máme tu gigantománii, která navrhuje letiště uprostřed ničeho. V Berlíně to po mnoha letech fungovalo a my budeme mít letiště (…) bude těžké mu konkurovat. Máme Okęcie, máme letiště v Modlinu a Varšavě naprosto stačí.“ Toto prohlášení zaznělo na jednom ze setkání s obyvateli Varšavy během voleb prezidenta Varšavy. Zajímavé je, že značná část Tuskových stranických elit dodnes nepovažuje tento výrok za skandální a vystavuje se tak útokům ze strany pravice coby agentů německého vlivu. Kdo jiný v Polsku by mohl říci, že berlínské letiště může být pro polské cestující dostačující!

Dne 8. února 2024 proběhla v Sejmu na žádost poslance PiS Marcina Horyly diskuse o „sabotáži“ Centrálního komunikačního přístavu, jedné z vlajkových investic předchozí vlády.

„Od prosince loňského roku je u tohoto procesu zatažena ruční brzda. Ubíhají další termíny, má být rozhodnutí o životním prostředí – není, má být vypsán tendr na vrtání vysokorychlostního železničního tunelu – není, ze čtyř připravených žádostí o dotace z EU byly podány pouze dvě a zbývající dvě jsou podle ministra špatně připravené,“ řekl Horała.

Této diskuse se účastní i prezident, a to před setkáním svých ministrů s ministry vlády premiéra Tuska, které se uskuteční 13. února, uvedl na X: „Chci, abychom dnes hovořili o velkých investicích, které se připravují – výstavba jaderné elektrárny v Polsku, ale i další investice, které musíme realizovat, a to i v rámci našich závazků. Chtěl bych, abychom hovořili také o výstavbě CKP. Tuto investici považuji za strategickou v kontextu bezpečnosti, včetně vojenské bezpečnosti. Tématem bude také modernizace polské armády, realizace stávajících a následných kontraktů, rozvoj přístavní infrastruktury a větrných elektráren. To jsou zásadní otázky pro rozvoj Polska a chci, aby byly realizovány. Lidé chtějí, aby se Polská republika rozvíjela a byla bezpečná.“

Navíc se zdá, že s výroky poslance Práva a spravedlnosti souhlasí celá pravicová opozice a také levicová složka Tuskovy koalice. Pro CKP, jadernou energetiku a rozvoj infrastrukturních projektů na polském pobřeží byl dokonce vytvořen tým napříč stranami, o kterém budu za chvíli hovořit. Velká část kritiky přichází od levice, která obzvláště tvrdě bojuje za rozvoj železniční složky projektu. Tato část je snad ještě ambicióznější než samotná výstavba letiště. Jejím cílem by bylo propojit Polsko vysokorychlostními spoji a la francouzské TGV nebo italské Frecciarossa s centrem mezi Lodží a Varšavou. Jejich cílem je, aby bylo možné dostat se do Varšavy a na letiště CKP z kteréhokoli místa v Polsku za dvě hodiny.

To je šance!

Zároveň neexistuje doslova jediný seriózní odborník, který není politikem a který by řekl, že projekt CKP by se měl odložit, přehodnotit nebo zrušit. Právě naopak – existuje celý oceán publikací, debat a analýz, které vznik CKP podporují. Většina z nich však vzniká na okraji novinářského světa, v think tancích, publikacích ekonomů, vojenských stratégů a odborníků na letecký trh. Největší debatu na YouTube sledovalo přes milion lidí!

Odborníci předkládají celou řadu argumentů a ukazují, že mluvit o gigantismu není správné hodnocení věcí. CKP by bylo 12. letištěm v Evropě, každá velká ekonomika v Evropě takové letiště má, a navíc by podpořilo obranyschopnost Polska v době nové studené války. Mimo to současná letištní infrastruktura není dostatečná, což konstatuje i státní úřad pro civilní letectví.

Navíc i evropské think-tanky, které mají vztah k leteckému trhu, a nejsou tedy součástí polské polarizace, uvádějí, že CKP může v krátké době dosáhnout až 20% podílu na trhu letecké nákladní dopravy ve střední a východní Evropě a stát se skutečným centrem polského průmyslu a služeb. Podle odborníků by navíc do roku 2060, tj. po necelých 30 letech provozu, přinesl jen polské ekonomice až 200 miliard zlotých, tedy přibližně 50 miliard dolarů.

Všechny tyto argumenty se střetávají s tweety politiků z Tuskovy strany, kteří píší, že se letiště stane cílem Rusů (jen když menší letiště nemohla). V konfrontaci s argumenty zveřejňují, kolik si lidé spojení s Kaczyńským prací na projektu dosud vydělali. Pak tvrdí, že chtějí jen analyzovat, kolik se dosud utratilo, a ne myšlenku zabít. To se ale těžko věří!

Nejen letiště…

Současný spor o CKP odráží atmosféru kolem všech infrastrukturních investic. Mluvíme o již zmíněné jaderné energetice, přístavu pro LNG ve Svinoústí a rozkopání Viselské kosy, aby se lodě mohly dostat do města Elbląg.

V poslední studii United Surveys pro deník Gazeta Prawna a Radio Muzyka Fakty FM se jeden z největších polských deníků ptal na požadavky levicově-liberální koalice týkající se odstoupení od klíčových investic posledních let. Většina lidí (85 %) je pNovinář Wojciech Albert Łobodziński píše o současných osudech velkých infrastrukturních projektů bývalé vlády PiS.řesvědčena o nutnosti výstavby jaderných elektráren. Plán pokračovat ve velkých výdajích na armádu podporují také tři čtvrtiny respondentů. V otázce CKP jsou Poláci více rozděleni, ale těsná většina (51 %) respondentů je pro dokončení tohoto projektu.

Brzy tedy budeme diskutovat o zmíněných projektech, nejen o CKP. Co s tím vládní koalice udělá? Vyjádření ohledně přemístění areálu jaderné elektrárny utichla. Otázka projektu v Elblągu se pomalu ukazuje jako příliš pokročilá na to, aby mohla být eliminována. Jak dlouho však budou spory tyto projekty zmrazovat?

Zdá se, že částečně jde o blížící se volby do místních samospráv. Je známo, že právě tyto investice jsou v regionech, kterých se týkají, nejkontroverznější. Je možné, že vládní koalice chce získat hlasy voličů tak, že projekty zpochybní, a tím dokáže, že obrovské peníze už nejsou vynakládány. To však oslabuje pozici polského podnikání na mezinárodní scéně.

About The Author